Svoboda médií jako právní koncept: jak definuje ESLP „médium“?

Abstract

Uvažujeme-li o svobodě médií jako o samostatném právním konceptu, jak definovat média? Tento článek zkoumá odpověď, kterou lze na tuto otázku poskytnout na základě judikatury ESLP. Argumentuje, že ačkoli se literatura pokusila definice nabídnout, soud používá převážně intuitivní přístup k určení, zda je určitý subjekt médiem, případně novinářem. Literatura identifikovala několik vodítek, která z jeho judikatury vyplývají: zaměření na otázky veřejného zájmu a zvláštní povinnosti a odpovědnost. Ta však nejsou dostatečně rozlišující, protože se vztahují i k výkonu svobody projevu jiných subjektů. Článek dospívá k závěru, že v judikatuře ESLP k čl. 10 Úmluvy nelze nalézt podporu pro chápání postavení médií jako privilegovaného z jejich podstaty. To vede k úvahám, zda některá specifická práva spojovaná se svobodou médií mají být spojována pouze s médii.