Abstract
Článek reflektuje, v návaznosti na teorii amerického autora Casse Sunsteina, úsilí zejména vrcholných soudů na formulování šířeji a hlouběji odůvodněných rozhodnutí, tak aby to odpovídalo jejich roli v soudní soustavě. Koncept optimální relevance, se kterým pracují autoři knihy Citační analýza judikatury, tak nabývá podle našeho názoru nový rozměr, když minimalizace úsilí ohledně zahrnutí soudního rozhodování je příznačná pro minimalistickou argumentaci, naopak hluboká a do jisté míry i široká argumentace příznačná pro maximalismus se vyznačuje podrobnějším zdůvodněním podstaty problémů, což se může projevit v míře odkazů na judikaturu a literaturu v soudním rozhodnutí. V druhé části se článek pokouší otestovat některé jednoduché hypotézy s využitím schématu rozpoznávání referencí, v čemž navazujeme na výzkum prováděný autory výše citované knihy.
Reference24 articles.
1. BICKEL, A. Foreword: The Passive Virtues. Harvard Law Review. 1961, roč. 75.
2. BICKEL, A. The Least Dangerous Branch: The Supreme Court at the Bar of Politics. 2. vyd. New Haven: Yale University Press, 1962.
3. BLAŽKOVÁ, K. Soudcovská filozofie a její vliv na rozhodování soudů ve složitých případech. Případová studie rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu. Praha: Leges, 2022.
4. FEARON, J. D., LAITIN, D. D. Integrating Qualitative and Quantitative Methods. In: GOODIN, R. E. (ed.). The Oxford Handbook of Political Science. Oxford: Oxford University Press, 2009. DOI: https://doi.org/10.1093/oxfordhb/9780199286546.003.0033
5. HARAŠTA, J., MÍŠEK, J., HANYCH, M., LOUTOCKÝ, P., MALANÍK, M., ŠAVELKA, J., ŠTĚPÁNÍKOVÁ, M., MYŠKA, M. Rozměry citací v právu a anotační konvence. In: Revue pro právo a technologie. 2017, roč. 8, č. 15, s. 51-73. DOI: https://doi.org/10.5817/RPT2017-1-4