Abstract
Severní Korea je jedinou zemí, která po roce 2000 uskutečnila jaderné exploze. Na své jaderné střelnici Punggye-ri v sv. části země provedla Severní Korea v letech 2006 až 2016 celkem pět pokusných jaderných explozí. Magnitudo mb počítané z objemových vln dosáhlo v případě posledního testu, ze dne 9. 9. 2016, hodnoty 5,1 (podle IDC CTBTO) až 5,3 (podle NEIC a NDC Brno). Zatím poslední jaderná exploze uskutečněná na území KLDR byla tedy nejsilnější z diskutovaných pěti událostí. Seismický signál odpovídající severokorejským jaderným testům byl registrován mnoha seismickými stanicemi, včetně širokopásmových stanic Ústavu fyziky Země (ÚFZ). Jedna z těchto stanic (stanice VRAC) je součástí Mezinárodního monitorovacího systému CTBTO zaměřeného na verifikaci dodržování Smlouvy CTBT. Pro tento účel je ovšem nezbytné seismické jevy nejen detekovat a lokalizovat, ale je nutné také rozlišit záznamy přirozených zemětřesení a explozí. Vzhledem k obrovskému množství dat (Mezinárodní datové centrum CTBTO lokalizovalo v roce 2016 více než 37.000 seismických jevů) je zapotřebí, aby metody aplikované rutinně pro toto rozlišení byly jednoduché a automatizované. První rozlišení může být provedeno již jen na základě lokace a hypocentrální hloubky. Další široce používanou metodou je metoda založená na porovnání magnitud Ms a mb. Třetí metodou diskutovanou v tomto článku je metoda využívající kvantifikaci tzv. komplexity (poměr energie cody a počáteční sekvence signálu). Severokorejské jaderné testy vykazují vyšší hodnoty Ms (s ohledem na magnituda mb), než je běžné u jaderných explozí. Naopak předběžně vypočtené hodnoty komplexity jsou v případě severokorejských testů typicky nízké. Výpočet hodnot komplexity ovšem silně závisí na poměru amplitud signálu a šumu. V případě identifikace jevů typu severokorejských jaderných testů se tak jeví jako vhodný postup kombinovat obě diskutované metody (poměry magnitud Ms:mb a výpočty komplexity).
Reference14 articles.
1. Basham P. W. – Horner R. B. (1973): Seismic magnitudes of underground nuclear explosions. – Bulletin of the Seismological Society of America, 63, 105-131.
2. Bonner J. – Herrmann R. B. – Harkrider D. – Pasyanos M. (2008): The surface wave magbnitude of the 9 October 2006 North Korean Nuclear Explosion. – Bulletin of the Seismological Society of America, 98, 5, 2498-2506.
3. Bowers D. – Selby N. D. (2009): Forensic Seismology and the Comprehensive Nuclear-Test-Ban Treaty. – Annu. Rev. Earth Planet Sci., 37, 209-236. https://doi.org/10.1146/annurev.earth.36.031207.124143
4. Dahy A. S. – Hassib H. G. (2009): Discriminating Nuclear Explosions from Earthquakes at teleseismic Distances. – European Journal of Applied Sciences, 1, 4, 47-52.
5. Fisk M. D. – Jepsen D. – Murphy J. R. (2002): Experimental Seismic Event-screening Criteria at the Prototype International Data Center. – Pure and Applied Geophysics, 159, 865-888. https://doi.org/10.1007/s00024-002-8662-6