Abstract
Odhalení počítačového červa Stuxnet v roce 2010 lze označit za zlomový okamžik, který zintenzivnil debaty o kybernetických zbraních. K těm je v odborné literatuře přistupováno různými způsoby, proto si tento příspěvek klade za cíl tyto rozdílné přístupy k definici pojmu kybernetická zbraň zmapovat a následně je aplikovat na reálné kybernetické incidenty.Právě odhalení Stuxnetu je pro svůj dopad výchozím bodem, od kterého byla prováděna rešerše literatury, která se zabývá pojmem kybernetická zbraň. Za tímto účelem byly analyzovány odborné příspěvky publikované v období let 2010-2019 zařazené vdatabázích DBLP Computer Science Bibliography Website, Scopus a Web of Science.Provedená analýza posloužila kpředstavení hlavních přístupů ke kybernetickým zbraním. Definice byly poté podrobeny analýze a byly identifikovány dva hlavní faktory způsobující názorový nesoulad.
Reference36 articles.
1. ARIMATSU, Louise. A treaty for governing cyber-weapons: Potential benefits and practical limitations. In: Conference on Cyber Conflict Proceedings 2012. Tallinn: CCD COE Publications, 2012, str. 91-109. ISBN 978-9949-9040-9-9.
2. BAER, Merritt. Toward Criteria for International Cyber Weapons Bans. In: 2013 World Cyberspace Cooperation Summit IV (WCC4) Proceedings. IEEE Explore. 2013, str. 1-3.
3. BARZASZKA, Ivanka. Are cyber-weapons effective? The RUSI Journal. 2013, 158(2), str. 48-56.
4. BELLOVIN, Steven M.; LANDAU, Susan; LIN, Herbert S. Limiting the undesired impact of cyber weapons: technical requirements and policy implications. Journal of Cybersecurity. 2017, 3(1), str. 59-68.
5. CARR, Jeffrey. The misunderstood acronym: Why cyber weapons aren't WMD. Bulletin of the Atomic Scientists. 2013, 69(5), str. 32-37.