Author:
Mlčáková Renata,Maštalíř Jaromír,Lukášová Kateřina
Abstract
Cílem studie bylo ověřit v praxi diagnostickou pomůcku TETRECOM, a to u žáků základních škol běžného typu (ZŠ) a základních škol logopedických (ZŠL). Výzkumný vzorek zahrnoval 71 dětí z 2. ročníků, z toho ze ZŠL (n = 34) a ze ZŠ (n = 37). Pomůcka zjišťuje znalost čtení izolovaných písmen a je založena na technologii eye tracking. Dílčími cíli bylo zjistit u vybraného vzorku žáků, jaké jsou rozdílnosti v čtení velkých/malých a tiskacích/psacích písmen; ověřit, zda existují významné rozdíly v úspěšnosti čtení písmen u žáků dle typu školy; zda existují významné rozdíly v délce trajektorie očních pohybů při čtení písmen u žáků dle typu školy; zda jsou významné rozdíly v úspěšnosti čtení písmen všech typů u žáků s odkladem školní docházky (n = 34) a výsledky žáků bez odkladu školní docházky (n = 37). Sběr empirických dat se uskutečnil v období 9–10/2020. Z metod sběru empirických dat jsme uplatnili čtyři nestandardizované testy vlastní konstrukce: čtení malých tiskacích písmen, čtení velkých tiskacích písmen, čtení malých psacích písmen a čtení velkých psacích písmen; eye tracking pomocí Tobii4C a software TETRECOM vytvořený na naši zakázku. Výsledky: Žáci ze ZŠ dosáhli v průměrném skóre ve čtení všech typů písmen statisticky signifikantně vyššího výsledku než žáci ze ZŠL (malá tiskací písmena p < 0,001; velká tiskací písmena p < 0,001; malá psací písmena p < 0,001 a velká psací písmena p < 0,001). Testovaná délka trajektorie očních pohybů u všech testů byla u žáků na ZŠL statisticky významně vyšší než u žáků na ZŠ (malá tiskací písmena p = 0,005; velká tiskací písmena p = 0,02; malá psací písmena p = 0,014 a velká psací písmena p = 0,008). Děti bez odkladu školní docházky dosáhly ve všech testech čtení písmen statisticky významně vyšších výsledků než děti s odkladem školní docházky (malá tiskací písmena p = 0,002; velká tiskací písmena p = 0,002; malá psací písmena p = 0,001 a velká psací písmena p < 0,001). Měření očních pohybů nabídlo detailnější pohled na strategie čtení u každého dítěte.
Reference36 articles.
1. [1] Al Dahhan, N. Z., Kirby J. R., Brien, D. C., & Munoz, D. P. (2017). Eye movements and articulations during a letter naming speed task. Journal of Learning Disabilities, 50(3), 275-285. https://doi.org/10.1177/0022219415618502
2. [2] Bílková, Z., Havlisová, H., Malinovská, O., & Jošt, J. (2020). Morphological versus phonological awareness in relation to the Czech language environment. Gramotnost, pregramotnost a vzdělávání, 4(2), 7-28.
3. [3] Bílková, Z., Dobiáš, M., Doležal, J., Fabián, V., Havlišová, H., Jošt, J., & Malinovská, O. (2021). Eye tracking using nonverbal tasks could contribute to diagnostics of developmental dyslexia and developmental language disorder. In J. Glazzard & S. Stones (Eds.), Dyslexia. (p. 226). https://doi.org/10.5772/intechopen.95561
4. [4] Blythe, H. I. (2014). Developmental changes in eye movements and visual information encoding associated with learning to read. Current Directions in Psychological Science, 23(3), 201-207. http://dx.doi.org/10.1177/0963721414530145
5. [5] Boyce, S. J., & Pollatsek, A. (1992). Identification in objects in scenes: The role of scene backround in object naming. Journal of Experimental Psychology: Learning, Memory and Cognition, 18(3), 531-543. https://doi.org/10.1037/0278-7393.18.3.531