Já jako učitelka: profesní sebepojetí studentky učitelství v posledním ročníku pregraduální přípravy

Abstract

Studie vymezuje profesní sebepojetí studentky učitelství v závěrečném ročníku pregraduální přípravy. V textu jsou uvedeny studie věnované problematice sebepojetí a profesního sebepojetí učitele, je doložen význam pozitivního profesního sebepojetí na počátku profesní dráhy a termíny jsou konceptualizovány pro potřebu kvalitativního výzkumu. Obsahová analýza volné výpovědi a hloubkového rozhovoru zaměřená na hledání dominantních aspektů sebepojetí, jeho popis ve vztahu k sebediskrepanční teorii a sledování úvah o možném vývoji profesního Já ukazuje, že nejvýraznějším znakem sebepojetí studentky učitelství jsou obavy pramenící z diskrepance mezi ideálním a skutečným Já, i mezi požadovaným a skutečným Já. Přestože studentka formuluje své učitelské sebepojetí, jeho základy staví na zkušenostech získaných téměř výhradně v roli studenta a žáka. V souvislosti s tímto zjištěním je diskutována otázka, jakým způsobem lze ovlivňovat utváření profesního sebepojetí v rámci pregraduální přípravy studentů učitelství.