Abstract
Může v globalizovaném a vzájemně propojeném světě, po postmoderním obratu v sociálních vědách nabídnout antropologie nějakou cestu k porozumění komplexitě lidského života a společnosti? Transnacionální studia poskytují mocný soubor nástrojů k produkci vědění a analýze. Přestože tento přístup přinesl řadu cenných příspěvků a vhledů, provází jej i překážky v podobě určitých předpokladů, jež mohou produkci vědění deformovat. V této studii tvrdím, že transnacionální antropologie může představovat přiměřený způsob produkce vědění o transnacionalismu, kombinující zájem jak o mikropolitiku lidského života, tak i o transnacionální propojenost. Využívám etnografických dat o transnacionálních sítích z Pákistánu, Maroka, Bangladéše a Dagestánu.
Reference57 articles.
1. AL-ALI, Nadje. Gender relations, transnational ties and rituals among Bosnian refugees. Global Networks, 2002, č. 2, s. 249-262. ISSN 1470-2266. https://doi.org/10.1111/1471-0374.00040
2. AMIT, Vered. Constructing the Field. Ethnographic Fieldwork in the Contemporary World. London: Routledge, 2000. 199 s. ISBN 0-41519-830-5.
3. APPADURAI, Arjun. Modernity at Large. Cultural Dimensions of Globalization. Minneapolis : University of Minnesota Press, 1996. 224 s. ISBN 0-81662-793-2.
4. ARGYROU, Vassos. Tradition and Modernity in the Mediterranean: The Wedding as Symbolic Struggle. Cambridge: Cambridge University Press, 1996. 224 s. ISBN 0-52161-984-X. https://doi.org/10.1017/CBO9780511521034
5. ASAD, Talal. The Idea of an Anthropology of Islam. Washington D.C.: Georgetown University, 1986. 22 s. ISBN 9-99128-952-6.
Cited by
2 articles.
订阅此论文施引文献
订阅此论文施引文献，注册后可以免费订阅5篇论文的施引文献，订阅后可以查看论文全部施引文献