Abstract
Aby historie sociologie neztratila svoji relevanci, neměla by být chápána jako biografický orientovaná přehlídka uznávaných a zapomenutých klasiků, ale spíše jako doplněk sociologické teorie. Historik sociologie by měl přestat jednat jako kutil identity, který sociologii pomáhá najít a stabilizovat její historickou identitu. Neměl by fungovat ani jako sběrač idejí, který v dějinách sociologie hledá opuštěné koncepty za účelem kritického zpochybnění dominujících paradigmat současné sociologie. Naopak, po „historickém obratu“ ve filozofii vědy by měl historik sociologie převzít stopařskou roli. Na rozdíl od Roberta K. Mertona bychom sociologickou teorii a historii sociologie neměli chápat jako dvě oddělené záležitosti. Genealogická zkoumání by nás měla spíše vést k historické epistemologii disciplinárních paradigmat, zdůrazňující potřebu analýzy teoretických paradigmat v sociálním kontextu jejich geneze.
Reference86 articles.
1. ALBROW, Martin. The Global Shift and its Consequences for Sociology. In N. Genov (ed.) Advances in Sociological Knowledge. Over half a Century.. Wiesbaden: Verlag für Sozialwissenschaften, 2004, 33-50. ISBN 978-3-8100-4012-1
2. ALEXANDER, Jeffrey C. The New Theoretical Movement. In N. J. Smelser (ed.) Handbook of Sociology. Newbury Park: Sage, 1988, 77-101. ISBN 0-8039-2665-0
3. BARBER, Michael. Philosophy and Reflection. A Critique of Frank Welz's Sociological and Processual Criticism of Husserl and Schutz. Human Studies, 2006, roč. 29, č. 2, s. 141-157. ISSN 0163-8548.
4. BELL, David; VOSSENKUHL, Wilhelm. Wissenschaft und Subjektivität. Der Wiener Kreis und die Philosophie des 20. Jahrhunderts. Berlin: Akademie, 1992. 288 s. ISBN 978-3-0500-2188-1.
5. BRAUN, Norman. Theorie in der Soziologie. Soziale Welt, 2008, roč. 59, s. 371-395. ISSN 0038-6073.